Co říká medicína založená na důkazech na dlouhodobý sed

Co to je EBM, neboli Evidence based medicine

Medicína založená na důkazech (EBM) je přístup k lékařské praxi, který klade důraz na použití nejlepších dostupných důkazů pro vedení klinického rozhodování.

To znamená, že lékaři a další zdravotničtí pracovníci by měli svá lékařská rozhodnutí zakládat na vědeckém výzkumu a klinických studiích, nikoli pouze na svých vlastních zkušenostech nebo intuici.

Proč je EBM tak důležitá

V moderní medicíně je nesmírně důležité disponovat před začátkem léčby důkazy z vědeckých studií, které jsou relevantní pro daného pacienta. Poté je potřeba těmto studiím dobře porozumět a umět je zhodnotit. A nakonec musí dobrý odborník tyto výsledky uplatnit při správném rozhodování. Cílem EBM je poskytovat pacientům co nejúčinnější a nejvhodnější péči na základě nejlepších dostupných vědeckých důkazů.

Medicínu založenou na důkazech lze také definovat, jako využití nejlepších dostupných informací k zodpovězení otázek v klinické praxi.

Otázky mohou být jednoduché, jako například: Zvyšuje pití kávy krevní tlak? Anebo komplexní jako třeba: Existuje nějaká spojitost mezi dlouhodobou polohou v sedu a výskytem bolestí zad? A právě na tuto komplexnější otázku budeme dnes hledat odpověď.

Evidence Based Medicine a bolest zad

Pojďme se tedy společně podívat na to, co říkají výsledky vědeckých studii na výskyt bolestí zad u dnešní populace.

Bolest zad = nejčastější příčina návštěvy lékaře

Bolesti zad jsou běžným onemocněním, které postihuje mnoho lidí, přičemž studie ukazují, že 80 % až 90 % lidí někdy v životě zažije bolest zad. Některé vědecké práce také udávají, že se jedná o nejčastější příčinu, proč člověk vyhledá lékařskou pomoc. Jako nejčastější se uvádí bolesti bederní páteře a následně bolesti krční a hrudní páteře. Horší informací je, že bolest zad je objektivně ve světe nejčastější příčinou, proč lidi prožijí roky svého života s disabilitou. Disabilita znamená omezení, až znemožnění některých fyzických, psychických nebo sociálních funkcí a činností jedince kvůli nějakému onemocnění či jinému znevýhodnění. Dokonce tento údaj každoročně roste.

Mezi obdobím 2005 do 2015 se roky strávené bolestí zad zvýšili o 18,6 % (Hoy a kol., 2012; Hurwitz a kol., 2018; Vos a kol., 2015).

Počet lidí s bolestí zad stále roste

I u počtu lidí, které celosvětově trápí bolesti zad, se hodnoty zvýšily. Ve stejném období narostl počet pacientů, kteří si stěžují na bolest zad o 17 %. Na první pohled se to nezdá jako velké číslo, ale musíme si uvědomit, jak enormní zátěž i tento nárůst vytváří na zdravotnický personál a na systém veřejných financí. Zdravotní náklady na lékařskou péči o pacienty s bolestí zad vezmou dokonce víc jak 25 % prostředků z přímého sociálního a zdravotního pojištění (Dagenais a kol., 2008; Hurwitz a kol., 2018; Whitehurst a kol., 2012).

Velmi zajímavou informací je, že dle studie z roku 2012, se bolest zad vyskytuje častěji v zemích s vyspělou ekonomikou. To je překvapivý fakt, který se dá ale lehce vysvětlit. Země s moderní ekonomikou také obsahuje větší počet populace lidí, kteří tráví většinu svého dne v poloze v sedu v kanceláři nebo na home office. Data taktéž dokazují, že téměř 2/3 bolestí zad mají i po spontánní úzdravě tendenci recidivovat a pacienta tak dlouhodobě omezovat chronickou bolestivostí (Da Silva a kol., 2019; Hoy a kol., 2012).

Vztah EBM mezi polohou v sedě a bolestí zad

Dlouhodobé sezení se v moderní společnosti stává stále častějším problémem kvůli sedavému charakteru mnoha zaměstnání a každodenních činností. Mezi medicínou založenou na důkazech, polohou vsedě a bolestí zad existuje významný vztah.

Například studie z roku 2009 objevila, že sedavý životný styl a nadměrné aktivity právě v poloze v sedu, lze označit a za jeden z významných rizikových faktorů bolestí zad.

Dle dostupných dat, až 62 % pacientů udává, že poloha v sedě vede k zhoršení jejích obtíží v rámci bolestí bederní páteře (Heneweer a kol., 2009).

Záleží také na čase stráveném v sedu

Jiná studie z roku 2014 prokázala, že čas strávený v sedu, o délce víc než dvě hodiny bez změny polohy, lze také označit za velice rizikový biomechanický faktor. Dle další studie je délka času stráveného v sedu prognostickým faktorem v rámci recidivy bolestí zad.

Pro lidi se sedavým zaměstnáním tedy existují objektivní důkazy, že jejich bolest zad nebyla jednorázová záležitost a bolesti se budou v budoucnu vracet (Da Silva a kol., 2019; Taylor a kol., 2014).

Studie z roku 2018 odhaluje významnou souvislost mezi dlouhodobým sezením a bolestí zad

Další vysoce kvalitní studie z roku 2018 prováděla zdravotní průzkum na více než 7000 obyvatelích Koreje. Na základě výsledků byl čas sezení delší než 7 hodin za den významně spojen s LBP (low back pain). LBP je celosvětově známá zkratka, která znamená bolest v dolní části zad. Riziko LBP se dokonce úměrně zvyšovalo s rostoucí délkou sedění. Zajímavé také bylo, že u účastníků s nízkou úrovní fyzické aktivity byla délka sedění více pozitivně spojena s LBP než u všech účastníků a u účastníků s vysokou úrovní fyzické aktivity (Park a kol., 2018).

Dlouhodobý sed v práci nebo při studiu zádům neprospívá

Nesmírně zajímavá data přinesl také závěr pandemie COVID-19 v roce 2022. Do této studie se zapojilo celkem 84 studentů. Průměrné skóre bolesti zad před a po online distanční výuce vzrostlo z hodnoty 2,85 na 4,76. Skóre bolesti před online výukou tak bylo významně nižší než skóre bolesti během a po online distanční výuce. Výsledky studie tak naznačují, že prevalenční četnost bolesti dolní části zad se mezi studenty během pandemie COVID-19 zvýšila o výraznou hodnotu (Hawamdeh a kol., 2023).

Kvalitně zpracovaná studie z roku 2019 zkoumala bolesti zad ve vztahu s pracovními sedavými návyky u 64 zaměstnanců call centra. Až 75 % účastníků uvádělo nějakou úroveň chronické nebo akutní bolesti zad. Osoby s chronickou bolestí zad prokázaly možný trend ke statickému sedavému chování ve srovnání se svými bezbolestnými protějšky (Bontrup a kol., 2009).

Díky EBM lze bolestem zad předcházet

Několik studií ukázalo, že medicína založená na důkazech může pomoci předcházet a léčit bolesti zad způsobené špatným držením těla. Studie publikovaná v Journal of Occupational Rehabilitation zjistila, že intervenční program založený na důkazech pro kancelářské pracovníky snížil výskyt bolestí zad o 45 %. Program zahrnoval doporučení pro správné sezení, protahovací cvičení a další intervence na základě nejnovějších výzkumů.

Výzkum potvrzuje: Zdravotní židle a správné držení těla při sezení účinně redukují bolesti zad

Jiná studie publikovaná v Journal of Physical Therapy Science zjistila, že náprava špatného držení těla při sezení pomocí zdravotní židle snižuje bolesti zad a zlepšuje zarovnání páteře u účastníků. Studie doporučila použití pokynů založených na důkazech pro výběr zdravotních židlí, aby se maximalizovaly výhody správného držení těla (Irvin a kol., 2010).

Negativní vlivy dlouhodobého sedu na bolesti zad

Dlouhodobé sezení je běžnou součástí moderní práce a životního stylu. I když se může zdát jako neškodná činnost, dlouhodobé sezení může mít negativní dopad na naše zdraví a pohodu, a to hlavně proto, že většina lidí neví, jak správně sedět. Vědecké důkazy potvrzují také fakt, že ochablý sed může způsobit nadměrné zatížení vazivových struktur v zádech a hlavně, že ochablý sed dokáže bederní páteř dostat do polohy, která odpovídá plnému předklonu ve stoji.

Představte si vydržet v předklonu 6 až 8 hodin denně. Tak přesně takhle stejně se cítí vaše bederní páteř při dlouhodobém ochablém sedu (Dunk a kol., 2009).

Svalové skupiny v průběhu ochablého sedu trpí

Jak moc v ochablém sedu trpí nejenom naše páteř, ale i okolité svaly zkoumala práce z roku 2009. Vědci testovali běžné zaměstnance při sezení v práci s výrazně ohnutou pozici zad. Povrchová elektromyografická aktivita zádových svalů byla naměřena jako velmi nízká pro všechny svaly bederní oblasti během sezení. Výsledky také poukázaly na fakt, že bolest v dolní části zad se výrazně snížila v období po poslední hodině práce a v rámci první hodiny volna. Autoři práce v závěru studie upozorňují, že podle výsledků trvalé napínání pasivních struktur bederní páteře v kombinaci s téměř nečinnými svaly může zhoršovat bolest dolní části zad u sedavých pracovníků. Příliš dlouhé sezení tak může výrazně oslabit vaše zádové svaly, takže jsou méně schopné podpírat vaši páteř (Mork a Westgaard, 2009).

Dlouhodobé sezení a špatné držení těla: Vliv na pohybový aparát

Kromě ochabnutí zádových svalů, si pracovníci, kteří sedí v práci několik hodin denně, vytvářejí také nové patologické pohybové programy, které následně vedou k rozvoji špatného držení těla i v průběhu jiných aktivit. Když sedíme delší dobu, máme tendenci se hrbit nejenom v bederní oblasti, ale také v oblasti ramen a krční páteře. Tato pozice je biomechanicky pro tělo nevýhodná, protože zvyšuje zátěž na krční páteř, ramenný pletenec a také na všechny okolité struktury jako jsou vazy nebo kloubová pouzdra. Špatné držení těla bývá často důležitý faktor v rozvoji různých poruch pohybového aparátu, a to nejenom na páteři, ale hlavně také v oblasti kořenových kloubů jako jsou ramena nebo kyčle (Bakker a kol., 2007; Heneweer a kol., 2009).

Kardiovaskulární systém a dlouhodobý sed

Dlouhodobý sed také neprospívá cévnímu systému. Dlouhé sezení je spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Když sedíme, náš krevní oběh se snižuje, takže je pro naše srdce těžší pumpovat krev efektivně. To může vést k vysokému krevnímu tlaku, krevním sraženinám a zvýšenému riziku srdečního infarktu nebo mrtvice. Příliš dlouhé sezení se může také snížit průtok krve do zádových svalů, no také do svalů dolních končetin. Ty mají následně větší tendenci k zatuhnutí a také k rozvoji různých syndromů nebo symptomů. Je proto nesmírně důležité si dávat v průběhu sedavé práce pravidelné pauzy, které využijete ke krátké procházce nebo k jednoduchému lehkému cvičení zad, abyste zabezpečili optimální proudění krve a prokrvení všech potřebných struktur.

Závěr

Závěrem lze říci, že medicína založená na důkazech může hrát zásadní roli v prevenci a léčbě bolestí zad způsobených špatným sezením. Jak vidíte, vědecké důkazy ukazují, že dlouhé sezení bez pohybu může skutečně vést k muskuloskeletálním poruchám a dalším zdravotním problémům.

Dobrou správou však je, že kromě stanovení příčin bolesti zad, můžou vědecká data vést také k objevení nejúčinnějších způsobů léčby. Medicína založená na důkazech tak pomáhá poskytovatelům zdravotní péče předcházet vzniku bolestí zad nebo k zefektivnění jejich léčby. Podle důkazů, edukace pacientů o správném držení těla a mechanice těla, stejně jako doporučení cvičení a protažení, můžou výrazně pomoct snížit nebo úplně odstranit bolest zad.

Pokud pociťujete přetrvávající bolesti zad, je nezbytné dbát na výběr kvalitní židle a na správnou polohu v sedu. Pokud ani po těchto změnách bolest zad nezmizí, vyhledejte kvalitního fyzioterapeuta, který Vám určitě pomůže bolesti zad natrvalo vyřešit.

Nejčastější dotazy k dlouhodobému sedu

Je možné dlouhodobě sedět zdravě?

Určitě je možné sedět dlouhodobě zdravě, je však potřebné dodržet některé zásady. Nejdůležitější je sedět v správné ergonomické poloze. K tomu může pomoci zdravotní židle která jse svým tvarem a funkcemi přizpůsobena pro zajištění nejlepší možné polohy v sedu. Důležité je také pravidelné přerušování sedavého režimu a zapojování pohybu, například chůze, protahování nebo cvičení s posilováním svalů.

Kolik hodin denně je zdravé sedět?

Existuje mnoho studií a doporučení týkajících se toho, kolik hodin sedění je ještě zdravé. Obecně se doporučuje snížit maximální počet hodin strávených v sedu na 6 hodin denně. Velmi však záleží na faktorech jako například:

• poloha, ve které sedíme
• kvalita a tvar naší židle
• jestli se jedná o pasivní nebo aktivní sed
• jak často si děláme v průběhu sedavé práce přestávky

Existuje několik doporučení, jak často by měly být sedavé aktivity přerušovány, například každou hodinu po dobu 5-10 minut.

Existuje rozdíl mezi pasivním a aktivním sedem?

Ano, existuje rozdíl mezi pasivním a aktivním sedem. Pasivní sed se obvykle vztahuje k sedavé poloze, která zahrnuje jenom malé svalové napětí s minimálním pohybem. Typickým příkladem pasivního sedu je sed na křesle nebo pohovce při sledování televize nebo při práci za počítačem.

Na druhé straně, aktivní sed vyžaduje svalovou aktivitu a zvýšenou pohybovou účast, která stimuluje cirkulaci krve a svalovou aktivitu hlubokých svalu kolem páteře. Aktivní sed může být dosažen například pomocí židle, která má balanční sedák, který podporuje aktivní sed a posiluje svaly břicha, zad a dolních končetin. Aktivní sed může být pro tělo prospěšnější než pasivní sed, protože zvyšuje pohybovou aktivitu, zlepšuje držení těla a posiluje svaly. Aktivní sed může také pomoci snížit bolesti zad a snížit riziko vzniku zdravotních problémů způsobených sedavým způsobem života.

Jak dlouho trvá naučit se správně sedět?

Naučit se správně sedět je proces, který může trvat různě dlouho v závislosti na mnoha faktorech. Existují lidé, kteří se naučí správně sedět v průběhu pár dní, ale také existují lidé, kteří si budou na správnou pozici v sedu zvykat několik týdnů. V každém případě, pokud se chce člověk naučit správně sedět v co nejkratším čase, měl by se poradit s odborníkem, jako je například fyzioterapeut, který mu může poskytnout individuální rady a cvičení.

Může pravidelné cvičení pomoc kompenzovat nesprávní sed?

Pravidelné cvičení může určitě pomoci kompenzovat negativní účinky nesprávného sedu. Silové cvičení nebo například běh může posílit svaly, které jsou zodpovědné za udržování správného držení těla a pomoci udržet správnou pozici těla i při sedu. Nicméně cvičení by nemělo být bráno jako náhrada za správný způsob sedu. Je potřebné si uvědomit, že průměrný čas cvičení trvá zhruba jednu hodinu, ale v průběhu dne trávíme v sedu někdy i víc jak 8 hodin.

Je proto pro tělo mnohem výhodnější aktivní sed, kde již dochází k aktivaci svalových skupin kolem páteře. Člověk pak nemusí spoléhat jenom na pár desítek minut cvičení, které nejsou dostatečné na to vykompenzovat pasivní sed v průběhu celého dne.

Odborné zdroje a citace

• BAKKER, E., P. VERHAGEN, C. LUCAS, H. KONING, Rob. HAAN a B. KOES. Daily spinal mechanical loading as a risk factor for acute non-specific low back pain: a case–control study using the 24-Hour Schedule. European Spine Journal [online]. 2007, 16(1), 107-113 [cit. 2023-05-07]. ISSN 0940-6719. DOI:10.1007/s00586-006-0111-2
• BONTRUP, C., R. TAYLOR, M. FLIESSER, R. VISSCHER, T. GREEN, P. WIPPERT a R. ZEMP. Low back pain and its relationship with sitting behaviour among sedentary office workers. Applied Ergonomics [online]. 2019, 81 [cit. 2023-05-07]. ISSN 00036870. DOI:10.1016/j.apergo.2019.102894
• DA SILVA, T., K. MILLS, B. T BROWN, N.POCOVI, T. DE CAMPOS, C. MAHER a J. HANCOCK. Recurrence of low back pain is common: a prospective inception cohort study. Journal of Physiotherapy [online]. 2019, 65(3), 159-165 [cit. 2023-05-07]. ISSN 18369553. DOI:10.1016/j.jphys.2019.04.010
• DAGENAIS, S., J. CARO a S. HALDEMAN. A systematic review of low back pain cost of illness studies in the United States and internationally. The Spine Journal [online]. 2008, 8(1), 8-20 [cit. 2023-05-07]. ISSN 15299430. DOI:10.1016/j.spinee.2007.10.005
• DUNK, M., E. KEDGLEY, R. JENKYN a P. CALLAGHAN. Evidence of a pelvis-driven flexion pattern: Are the joints of the lower lumbar spine fully flexed in seated postures?.Clinical Biomechanics[online]. 2009,24(2), 164-168 [cit. 2023-05-07]. ISSN 02680033. DOI:10.1016/j.clinbiomech.2008.12.003
• HAWAMDEH, M., A. ALTAIM a A. SHALLAN. Low Back Pain Prevalence among Distance Learning Students.International Journal of Environmental Research and Public Health [online]. 2023, 20(1) [cit. 2023-05-07]. ISSN 1660-4601. DOI:10.3390/ijerph20010342
• HENEWEER, H., L. VANHEES a S. PICAVET. Physical activity and low back pain: A U- shaped relation?.Pain[online]. 2009,143(1), 21-25 [cit. 2023-05-07]. ISSN 0304-3959. DOI:10.1016/j.pain.2008.12.033
• HOY, D., C. BAIN, G. WILLIAMS, et al. A systematic review of the global prevalence of low back pain. Arthritis & Rheumatism [online]. 2012, 64(6), 2028-2037 [cit. 2023-05-07]. ISSN 00043591. DOI:10.1002/art.34347
• HURWITZ, L., K. RANDHAWA, H. YU, P. CÔTÉ a S. HALDEMAN. The Global Spine Care Initiative: a summary of the global burden of low back and neck pain studies. European Spine Journal [online]. 2018, 27(S6), 796-801 [cit. 2023-05-07]. ISSN 0940-6719. DOI:10.1007/s00586-017-5432-9
• IRVIN, E., D. VAN EERD, C. AMICK III a S. BREWER. Introduction to Special Section: Systematic Reviews for Prevention and Management of Musculoskeletal Disorders. Journal of Occupational Rehabilitation [online]. 2010, 20(2), 123-126 [cit. 2023-05-07]. ISSN 1053- 0487. DOI:10.1007/s10926-010-9245-5
• MORK, P. a H. WESTGAARD. Back posture and low back muscle activity in female computer workers: A field study. Clinical Biomechanics [online]. 2009, 24(2), 169-175 [cit. 2023-05- 07]. ISSN 02680033. DOI:10.1016/j.clinbiomech.2008.11.001
• PARK, S., H. KIM, H. JEONG, H. KIM, B. CHANG, C. LEE a S. YEOM. Longer sitting time and low physical activity are closely associated with chronic low back pain in population over 50 years of age: a cross-sectional study using the sixth Korea National Health and Nutrition Examination Survey. The Spine Journal [online]. 2018, 18(11), 2051-2058 [cit. 2023-05-07]. ISSN 15299430. DOI:10.1016/j.spinee.2018.04.003
• TAYLOR, B., P. GOODE, Z. GEORGE a E. COOK. Incidence and risk factors for first-time incident low back pain: a systematic review and meta-analysis. The Spine Journal [online]. 2014, 14(10), 2299-2319 [cit. 2023-05-07]. ISSN 15299430. DOI:10.1016/j.spinee.2014.01.026
• VOS, T., C. ALLEN, M. ARORA, et al. Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 310 diseases and injuries, 1990–2015: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2015. The Lancet [online]. 2016, 388(10053), 1545- 1602 [cit. 2023-05-07]. ISSN 01406736. DOI:10.1016/S0140-6736(16)31678-6
• WHITEHURST, D., S. BRYAN, M. LEWIS, J. HILL a E. HAY. Exploring the cost–utility of stratified primary care management for low back pain compared with current best practice within risk-defined subgroups. Annals of the Rheumatic Diseases [online]. 2012, 71(11), 1796- 1802 [cit. 2023-05-07]. ISSN 0003-4967. DOI:10.1136/annrheumdis-2011-200731