Skolióza páteře – jak ji poznat, léčba a cviky

Co je to skolióza a jak ji poznat?

Název pochází z řeckého skolios, tj. zahnutý, zdeformovaný, zkřivený a poprvé jej použil starověký císařský lékař  Galén (131 – 201 n. l.).

Skolióza je definovaná jako patologické zakřivení páteře na pravou nebo levou stranu ve frontální (čelní) rovině. 

Skoliózu můžeme dělit na strukturální (zakřivení páteře je podmíněné strukturálními změnami a rotacemi obratlových těl, příp. asymetrií části obratle) a nestrukturální. Nestrukturální skolióza nemá anatomický podklad přímo v páteři, obratle nejsou deformované. Podmíněna je sekundárními vlivy- např. zkrácenými svaly na bedrech, rozdílnou délkou dolních končetin, zešikmením pánve apod.

Příčiny vzniku skoliózy

Nejčastějším typem skoliózy je strukturální skolióza tzv. idiopatická (idios= vlastní, pathos=nemoc; samostatně vzniklá), jejíž příčina vzniku je bohužel neznámá. Je několik teorií vzniku- např. vývojové poruchy růstu obratlů, nepoměr mezi rychlostí růstu kostěného skeletu páteřního kanálu a neurální trubice, dysfunkce centrálního nervového systému apod. Dělí se podle věku, ve kterém vznikne- infantilní (do 3 let věku), juvenilní (od 3 let do začátku puberty) a adolescentní (od začátku puberty do ukončení růstu).

• Druhým typem skoliózy je neuromuskulární skolióza. Příčinou vzniku je porucha vývoje centrálního nervového systému. 
• Třetím typem je skolióza při neurofibromatóze. 
• Sekundární skoliózy se vyskytují u zánětů v okolí páteře, po úrazech, po operacích, při některých chorobách. Při nestejné délce dolních končetin se skolióza nazývá posturální.

Vyšetření a diagnostika skoliózy

Kolář et al (2009) dělí vyšetření skoliózy na orientační a speciální. Orientační se využívá pro časnou detekci deformity a je zajišťováno nejčastěji pediatrem, fyzioterapeutem, příp. zaškoleným učitelem tělocviku. Včasné odhalení počínající skoliózy je zásadní pro správně zvolenou strategii terapie a její maximální efekt. 

Základním orientačním vyšetřením je posouzení trupu ve stoji. Vyšetřující si všímá celkového zakřivení, kompenzací trupu a dále pak porovnává celkovou výšku dítěte s jeho rozpětím paží. U zdravého dítěte do 10 let se rozpětí paží rovná tělesné výšce. Naproti tomu u skoliotika je trup zkrácen o deformitu páteře.

Při speciálním vyšetření se vyšetřující zaměřuje na objasnění příčiny vzniku skoliózy pomocí charakteristických příznaků (skvrny bílé kávy na kůži svědčící pro fibromatózu, trs vlasů v bederní oblasti jsou typické u diastematomyelii, příp. zkalení rohovky (mukopolysacharidóza) apod.

Základní diagnostika skoliózy se provádí v předklonu. Strukturální skolióza zůstává v předklonu neměnná, naproti tomu nestrukturální skoliózy (posturální) při předklonu vymizí. Při podezření na strukturální typ je třeba provést rentgenový snímek, který nám umožní zjistit velikost strukturálních změn skeletu.

Stupně skoliózy

Velikost zakřivení páteře u skoliózy ve stupních se vyjadřuje pomocí Cobbova úhlu. Ten se určuje pomocí rentgenového snímku. 

• Cobbův úhel do 10° není považován za skoliózu.
• Do 20° je doporučené pravidelné sledování.
• Při 20° až 40° je indikován korzet.
• Nad 40° je indikována operace.

Skolióza u dětí

Počáteční věk objevení skoliózy je prognosticky velmi důležitým ukazatelem potenciální míry postižení. Čím je věk objevení skoliózy nižší, tím je prognóza horší (Kolář, 2009).

Profesor Repko (2017) uvádí, že vady páteře dětí školního věku jsou velmi častým postižením a mohou být různého stupně a charakteristiky. Nestrukturální vadná držení těla jsou velmi častým problémem dnešní populace a pramení nejčastěji z nedostatečné pohybové aktivity. Závažnější strukturální poruchy, vyjádřené hyperkyfózou a právě skoliózou, jsou postiženími vyžadujícími komplexní mezioborovou léčbu a nezřídka i operační řešení.

Dětská páteř, jako zásadní součást pohybového aparátu, prochází v průběhu růstu přirozeným vývojem. Nedostatečná pohybová aktivita, častá dětská obezita či jednostranné přetěžování vrcholovým sportem patří k nejčastějším příčinám vadného držení těla (Repko, 2017).

Skolióza u dospělých

Křivka skoliózy nejvíce progreduje v období nejrychlejšího růstu, do začátku puberty a pak ještě 1 až 2 roky (u dívek do začátku menses a potom 1 až 2 roky). Pokud je růst pomalý ve věku 14 až 15 let, pohlavní vývoj je téměř ukončen, lze očekávat již jen minimální progresi (Janíček a kol, 2012).

Zásadním rozdílem skoliózy u dětí a u dospělých je fakt, že křivku skoliózy u dospělých kvůli ukončenému růstu již oproti dětem téměř nelze ovlivnit. To nicméně neznamená, že by snaha o korekci např. pomocí cvičení neměla význam. 

Menší část skoliotických deformit vzniká v dospělosti jako následek pokročilých degenerativních změn páteře na terénu páteře primárně nepostižené skoliózou v dětství. Těmto křivkám říkáme primárně degenerativní, nebo také de novo skoliózy (Repko, 2012).

Léčba skoliózy páteře

Kolář (2009) udává jako velmi důležitý faktor ovlivňující vývoj onemocnění včasné diagnostikování skoliózy. Okamžité zahájení konzervativní terapie (fyzioterapie, korzet) při nižších křivkách skoliózy může zabránit progresi skoliózy a vyhnout se tak komplikacím progrese tohoto onemocnění. Léčbu zaměřenou na samotnou příčinu onemocnění (tzv. kauzální léčbu) nejčastější idiopatické skoliózy bohužel neznáme, jsme tedy nuceni použít léčbu symptomatickou (tj. takovou, která zmírňuje projevy)- fyzioterapii nebo ortézy. V některých případech je nutná operace.

Kolář (2009) jako zásadní pro úspěšnou fyzioterapii skolióz uvádí několik zásad:

1. cíleně aktivovat svaly v okolí obratlů (tj. autochtonní muskulaturu, která je součástí hlubokého stabilizačního systému páteře)
2. snažit se o rovnováhu v aktivitě břišních a zádových svalů
3. nastolení bráničního dýchání při současné souhře s nastavením pánve

Nejčastější metody pro léčbu skolióz jsou tyto:

1. Klappovo lezení

Tuto metodu vymyslel německý ortoped Rudolf Klapp (1873 – 1949) a jedná se o terapii probíhající v pozicích na čtyřech (kvadrupedální). Podstatou je snaha o korekci křivky skoliózy pomocí zkříženého lezení (střídá se pohyb vpřed levou horní končetinou a současně pravou dolní končetinou, následně je to naopak) a mimochodného lezení (současně jde vpřed pravá hodní i dolní končetina, následně naopak) (Kolář, 2009).

2. Metoda Schrothové

Autorka Katharina Schrottová vizionářsky chápala skoliózu jako trojrozměrnou deformitu páteře a trup rozdělila systematicky do 3 pravoúhlých bloků stojících nad sebou: pánevní, hrudní a ramenní. Při těchto cvicích se mj. využívá protažení v podélné ose páteře, cílená korekce pánve a dechové cvičení (Kolář, 2009).

3. Vojtova metoda

Vojtova metoda, přesněji řečeno Reflexní lokomoce podle Prof. Vojty je terapeutický přístup, který umožňuje vyřadit při terapii vůli a vědomý okruh pacienta. Tím máme mnohonásobně větší šanci na úspěšnější terapii, než když pacientovi říkáme, co má při cvičení dělat, čímž může dojít k řadě technických nepřesností a nedokonale zapojeným svalových souhrám (Kováčiková, 2017).

Ve všech „cvičebních“ pozicích (lokomočních modelech) Vojtovy metody se rozvijí napřímení páteře za její současné rotace, což jsou přesně ty pohyby, které potřebujeme ke korekci a ovlivnění skoliózy. Dalším zásadním plusem Vojtovy metody pro léčbu skoliózy je to, že se touto metodou ovlivňují nejvíce receptory v drobných svalech mezi obratli (autochtonní muskulatuře), které vůli nejsme schopni aktivovat.

Autochtonní muskulatura je také specifická v tom, že její aktivace předchází ostatním pohybům (Kutín, 6. 4. 2021, přednáška v RL-Corpus).

Mylnou představou o Vojtově metodě je to, že je určena pouze pro miminka. Není to pravda, pomocí této desítkami let ověřené metody lze úspěšně rehabilitovat pacienty všech věkových kategorií.

Cvičení na velkém míči

Další možností, jak pozitivně ovlivnit skoliózu, je odborně vedené cvičení a sed na velkém míči (gymballu). Zásadní při tomto cvičení (sedu) je, abychom se při něm nehrbili a páteř byla napřímená. Tím dochází k potřebné aktivaci svalů podél páteře a důležitým tahům mezi obratli.

Balance vzniklá nestabilním míčem nám pomáhá s aktivací hlubokého stabilizačního systému páteře (zjednodušeně core), který je zásadní pro správnou stabilizaci zad.

Uvedené cviky pocházejí z online tréninku www.fyziomama.cz 

(Cviky slouží jako inspirace a ukázka variability nejrůznějších možností cvičení s gymballem. Při cvičení dbejte na bezpečnost svojí i druhých, z balónu můžete spadnout. Za případné poranění v důsledku špatného provádění cviků nenese autor tohoto textu odpovědnost.)

1. dřepy s gymballem za zády

Stojíme zády ke stěně a gymball máme cca mezi lopatkami a bedry, následně jdeme do hlubokého dřepu. Po celou dobu máme rovnou, napřímenou páteř, míč nám pomáhá s tím, abychom se nehrbili.

2. balanční cvičení

Sedíme na míči, opřeme se dlaněmi, napřímíme páteř, aktivujeme střed těla a mírně se zakloníme (pozor na pád vzad), následně při zachovalé narovnané páteři střídavě zvedáme jednu nohu a následně druhou.

3. aktivace hlubokého stabilizačního systému (core)

Ležíme na zádech, dolní končetiny zvedneme nahoru, aktivujeme střed těla a s výdechem vyhodíme míč kousek nad sebe (tím se více aktivuje bránice coby hlavní součást core) a s nádechem jej chytneme.

Správný sed

Obdobu sedu na gymballu nám poskytují zdravotní židle Adaptic, které nám díky výkyvnému sedáku rovněž umožňují důležitou aktivaci core a potřebnou dynamiku pro zatuhlé obratle. Výhodou židlí Adaptic oproti sedu na míči je však možnost opření zad a rukou, které na míči není možné (na gymballu lze zrelaxovat pouze vyhrbením se).

Operace skoliózy

Principem operační terapie u dospívajících a dospělých je korekce křivky skoliózy a spondylodéza, tj. zpevnění postiženého úseku v korigovaném postavení pomocí kostních štěpů. Spondylodéza vyzrává po dobu 2-3 roků, rekreační sporty bývají operatérem povoleny 2 roky po operaci. Obratle jsou při operaci korigovány pomocí tyčí, šroubů, háčků a drátů z ušlechtilých materiálů (Janíček a kol., 2012).

Operační přístupy jsou zadní, přední (přes dutinu břišní) nebo kombinované podle tíže a typu křivky. Pooperační průběh se někdy zajišťuje sádrovým či plastovým korzetem. Operací lze dosáhnout i více než 50% korekce (Janíček a kol., 2012).

Jak skolióze páteře předejít

Nejčastějším typem skoliózy je skolióza idiopatická, jejíž příčina není přesně známa a proto ani nemůžeme stanovit jasnou prevenci. Z obecného hlediska však určitě naší páteři neprospívá jednostranná a dlouhodobá statická zátěž. U dětí bychom určitě měli eliminovat nošení aktovky na jednom rameni a nevhodný asymetrický sed u počítače. Kolář (2009) doporučuje zásadním způsobem pohybovou aktivitu neomezovat.

Často se ke skolióze ptáte

Jak poznat skoliózu? 

Nejjednodušší způsob, jak lze laicky poznat skoliózu, je vyšetření zrakem (aspekcí). Vyšetřovaný má vysvlečené tričko a na jeho páteři je patrné nepřirozené vychýlení určité skupiny obratlů do strany (ve tvaru C nebo S). Dále je patrné vyvýšení jednoho ramene oproti druhému. Další možností vyšetření je dotyčného požádat o předklon, při kterém se u skoliotika ukáže na jedné straně páteře výrazné vyvýšení oproti druhé straně- tzv. paravertebrální val.

Bolí skolióza?

Skolióza může i nemusí bolet. U dětí s menší mírou zakřivení skoliózy a rovněž díky lepším regeneračním schopnostem jejich organismu bolest často přítomná být vůbec nemusí. Oproti tomu u dospělých je v důsledku asymetrie zatížení těla a svalů v okolí páteře bolest často přítomná. Ta se ale nemusí projevovat pouze v místě největšího zakřivení skoliózy, ale může se projevit ve vzdálenějších částech těla- může být např. přítomna bolest krku, hlavy, nebo naopak kyčlí.

Lze léčit skoliózu léky?

Léky se při léčbě skoliózy používají většinou pouze na řešení následků, nikoliv příčin. Z této kategorie léčiv skoliotici mohou využívat analgetika, která slouží k úlevě od bolesti. Hlavní léčbou však je rehabilitace, příp. korzetování či operace.

Jaký je váš názor na SM systém pro terapii skoliózy?

Metoda doktora Smíška (SM systém) je jedna z vhodných terapeutických metod pro léčbu skoliózy. Tento koncept má detailně propracované edukační materiály a řadu proškolených terapeutů. Právě to je jako i u jiných metod velmi důležitá věc pro úspěch terapie- je třeba si najít opravdu certifikovaného odborníka v SM systému. To, že někdo zná pár cviků ze školy apod. z něj nedělá odborníka na danou metodu. 

Koho z fyzioterapeutů byste doporučil na léčbu skoliózy?

Za největší odbornici v naší republice na problematiku skoliózy osobně považuji PhDr. Marcelu Šafářovou, Ph.D. z FN Motol. Je zcela výjimečné, aby někdo byl lektorem 2 metod současně (Vojtova metoda a DNS podle Prof. Koláře), jako to je právě u paní doktorky. 

Synovi bylo diagnostikováno skoliotické držení, co to znamená?

Skoliotické držení se někdy označuje jako tzv. funkční skolióza a spadá do kategorie vadného držení těla. Páteř je pouze ukloněna do strany, obratle ale nejsou rotovány. Pokud se skoliotické držení zavčas podchytí a dotyčný dochází na vhodnou rehabilitací, lze progresi zastavit. Příčinou je např. nestejná délka dolních končetin nebo dlouhodobé jednostranné zatížení.

Lékař dceři předepsal rehabilitaci na principu PNF, o co se jedná?

PNF je Proprioceptivní neuromuskulární facilitace a je to zřejmě jedna ze světově nejvyužívanějších a nejlepších rehabilitačních technik, mj. právě i na skoliózu. Hlavní školitelkou v České republice je Mgr. et Mgr. Petra Bastlová, Ph.D.

Použité zdroje

• DOUŠA, Pavel, Tomáš PEŠL, Valér DŽUPA a Martin KRBEC, ed. Vybrané kapitoly z ortopedie a traumatologie pro studenty medicíny. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021. ISBN 978-80-246-4828-6.
• DUNGL, Pavel. Ortopedie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4357-8.
• JANÍČEK, Pavel. Ortopedie. 3., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5971-9.
• KUTÍN, Miroslav. Osobní sdělení v rámci výuky kurzu A Vojtovy metody v RL-Corpus v Olomouci ze dne 6. 4. 2021.
• KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-657-1.
• REPKO, Martin. Nejčastější vady páteře u dětí školního věku. Publikováno v Pediatrii pro praxi, 2017; 18(4): 212–218. Dostupné online.
• REPKO, Martin. Diagnostika a terapie skolióz.  Publikováno v Medicína pro praxi, 2012; 9(2). Dostupné online.
• SKALIČKOVÁ-KOVÁČIKOVÁ, Věra. Diagnostika a fyzioterapie hybných poruch dle Vojty. Olomouc: RL-CORPUS, s.r.o, 2017. ISBN 978-80-270-2292-2.
• SMÍŠEK, Richard, Kateřina SMÍŠKOVÁ, Zuzana SMÍŠKOVÁ a Alena BÖHMEROVÁ. Skolióza: kniha : pohybová léčba spirálně stabilizovaným svalovým korzetem : spirální stabilizace páteře. Praha: Richard Smíšek, 2018. ISBN 978-80-88267-14-0.
• Velký lékařský slovník. Dostupné: https://lekarske.slovniky.cz/pojem/skolioza
• VRÁNOVÁ, Barbora. Autochtonní muskulatura a její vliv na skoliotické držení. Č. Bud., 2014. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta