Mgr. Vojtěch Šenkýř
Pracuji jako fyzioterapeut a osobní trenér. Hlavní metodou, kterou využívám jak v nemocnici, tak ve fitness centru, je metoda DNS podle Prof. Koláře. Zároveň jsem certifikovaným terapeutem Vojtovy metody a PNF.
Další článkyPřihlásit se
Ráno vstanete a první co cítíte je řezavá bolest v patě nebo u úponu achilovky? Místo abyste měli radost z pohybu, každý krok se pro vás naopak stává utrpením? S velkou pravděpodobností vás trápí některá z velmi častých poruch v oblasti paty. Může se jednat buďto o patní ostruhu nebo její předstupně - plantární fascitidu (zánět vazivového snopce v noze) či entezopatii (přetížení úponů) krátkých svalů plosky nohy či lýtka.
V tomto článku probereme příčiny, terapii a možnosti prevence těchto obtíží, abyste se co nejrychleji cítili lépe, znovu si užívali pohyb, lépe porozuměli svému tělu a hlavně podobné obtíže už nikdy nemuseli řešit!
Nejprve si musíme ve stručnosti popsat základy anatomie chodidla. Na spodní části nohy se od paty k jednotlivým prstům táhnou tuhé vazivové snopce, které se souhrnně nazývají plantární aponeuróza. Ta hraje velmi důležitou roli v biomechanice chodidla, jelikož udržuje podélnou klenbu nožní (Gross, 2005).
Plantární aponeuróza je srostlá se svrchním svalem plosky, krátkým ohýbačem prstů, a je pevně zabudovaná do podkoží chodidla (Čihák, 2001).
Na zadní straně chodidla se trojhlavý sval lýtkový upíná prostřednictvím Achillovy šlachy až na dolní konec zadní plochy patní kosti.
Jsou 2 typy patních ostruh z hlediska jejich lokalizace. Ostruha patní kosti (lat. calcar calcanei) je bolestivý kostní výrůstek:
Patní ostruha vzniká jako důsledek dlouhodobého přetěžování plantární fascie a/nebo úponů krátkých svalů v plosce nohy či Achillovy šlachy. Přetížené místo se pozvolna mění v kalcifikát a při nedostatečných mechanických a regeneračních schopnostech daného člověka, resp. absence včasné terapie se v okolí tohoto místa zvětšuje zánět a jeho typické znaky - bolest, zarudnutí, zteplání, otok a zhoršená funkce chodidla.
Plantární fascitida, resp. entezopatie krátkých svalů plosky nohy jsou de facto předstupněm patní ostruhy. Jedná se o přetížení vazů a svalů v plosce nohy, které jsou vzájemně mechanicky i funkčně provázané. Jedná se však ještě o tzv. funkční poruchy, se kterými se zjednodušeně řečeno dá fyzioterapií a úpravou pohybových návyků (změna obuvy, sedu, stylu běhu…) poměrně rychle a efektivně něco dělat. Patní ostruha je však strukturální porucha (viditelná dokonce na rentgenu) a pohybovou terapii je většinou nutné navíc doplnit i o razantnější terapeutická opatření jako je rázová vlna, někdy i obstřik či RTG záření. V krajním případě může být pacient i operován.
Další možností vzniku obtíží je chronické přetížení Achillovy šlachy, což vede ke vzniku kalcifikátu při úponu na patní kost.
Nejčastější příčinou vzniku patní ostruhy, resp. jejích předstupňů je nadměrné zatěžování chodidel a to z nejrůznějších důvodů. Může to být přetížení způsobené obezitou, dlouhodobým stáním nebo nárazovou vysokou zátěží v důsledků různých skoků či běhu po tvrdém povrchu.
S patními ostruhami, resp. jejich předstupni se často setkáme u osob začínajících se sportem,které nebyly správně edukovány stran rozcvičení, vhodného obutí či techniky pohybových stereotypů při daném sportu, čímž si přetížily úpony v noze.
Velmi často se v ordinaci můžeme setkat s tím, že pacientovi začaly obtíže spojené s bolestí v noze po změně obuvi na běh. Tělo bylo třeba roky zvyklé na určitý tvar a po změně došlo k „rozhození“ navyklých stereotypů a přetížení.
Důležitá je samozřejmě kvalita obuvi - je třeba mít dostatečný prostor pro prsty, kvalitní podrážku či správný tvar korigující příp. vybočení paty dovnitř nebo zevně (valgozitu/varozitu paty). K tomu lze s úspěchem využít speciální ortopedické stélky.
Pokud má člověk vrozenou či (např. úrazem) získanou vadu chodidel, je u něj rovněž větší pravděpodobnost vzniku těchto obtíží.
Další důležitou příčinou je samozřejmě kvalita sedu, která ovlivňuje zejména stav páteře a kyčlí, které mají na stereotyp chůze a funkci chodidel zásadní vliv. Proto je velmi důležité dbát na správnou ergonomii práce u počítače a využívat tzv. dynamický sed. K tomu nám mohou posloužit židle Adaptic s výkyvným sedákem, které nám pomohou s celodenní aktivací svalů středu těla.
Nohu si dáme přes nohu a oběma palci zatlačím na plosku pod patou, následně promasírovávám nohu směrem k prstům; cílem je zvýšené prokrvení svalů nohy a uvolnění (obdobně můžeme v případě potřeby ošetřit Achillovu šlachu).
Míčkem s bodlinkami si promasírovávám plosku nohy, dojde tím k prokrvení svalů v noze a zlepšení regenerace.
Patu opřu o židličku, koleno mám mírně pokrčené a protahuji zadní stranu stehna (svaly zvané hamstringy), následně mohu koleno úplně propnout.
Opřeme se o židli a pomalu oddalujeme nohy od sebe, až ucítíme protažení vnitřních stehen (adduktorů - přitahovačů).
Opřu se o dveře, jednu nohu natáhnu dozadu a propnu lýtkový sval.
Je třeba mít pořádně nafouknutý balón, sednu si zpříma a stejně jako na obrázku se pohybuji pár cm nahoru a dolů, intenzivně tím posiluji stehenní svaly.
Zde si můžete pustit video, které jsem pro vás natočil:
Řada chemických procesů v našem těle je více či méně provázána s nastavením naší myslí - se stresem, úzkostí či naopak dobrou náladou. V dnešní době by již v českém zdravotnictví měla pacientům s obtížemi pohybového aparátu být standartně doporučována i psychosomatická konzultace. Ta dokáže odhalit příčinu, která při konvenční fyzioterapii může zůstat skryta.
Terapie rázovou vlnou byla původně určena pro uvolňování ledvinových kamenů. Zjednodušeně a lidově řečeno se jedná o „zdravotnickou minisbíječku“, která tlakovými rázy nad ošetřeným místem vyvolá překrvení, zvýšení lokálního matabolismu a start reparačních procesů.
U řady pacientů dochází po aplikaci rázovou vlnou k výraznému zlepšení a zbavení se obtíží, u jiných nikoliv. Terapie ostruh rázovou vlnou se používá nejčastěji u chronických stavů, které nereagují na jiné typy léčby.
Terapii rázovou vlnou bychom proto měli nejprve konzultovat se svým fyzioterapeutem a brát tuto terapii až jako variantu, pokud se patní ostruhu nepodařilo vyléčit pohybovou či „jemnější“ fyzikální terapií (ultrazvuk, laser).
V určitých případech může lékař navrhnout obstřik bolavého místa lokálním anestetikem či kortikoidem. Vzhledem k potenciálním negativním účinkům na okolo ležící šlachy se však musíte svěřit do rukou opravdu zkušených lékařů, aby nám obstřik více neublížil, než pomohl.
Díky svému protizánětlivému účinku lze využít i terapeutické RTG záření. Mělo by ovšem být rovněž konzultováno s fyzioterapeutem a praktickým lékařem. Následovat by měla až po dokončení komplexní rehabilitace, která by nepřinesla kýžený efekt.
Poslední a nejzazší možností je operace. Běhounek et al (2019) uvádějí v závěru své studie o operacích patních ostruh, že operační léčba plantární ostruhy kosti patní je bezpečný a technicky jednoduchý operační výkon spojený s minimem komplikací. Nicméně dodávají, že vždy by měla operace být až poslední možností - přednost má mít konzervativní léčba a k operaci přistupujeme po předchozím velmi pečlivém vyšetření a indikaci pacienta.
Když už se nám na noze vytvoří kalcifikát, v akutní bolestivé fázi nám může pomoci alespoň odlehčení paty díky měkké gelové podpatěnce. Dále je vhodné nechat si vytvořit vyměkčené ortopedické vložky přímo na míru našich nohou.
Existuje celá řada vyměkčené obuvi speciálně určené při patní ostruze, hlavním kritériem je samozřejmě pohodlí, úleva od bolesti a nesmíme zapomínat na dostatečný prostor pro naše prsty, které v příliš úzkých botách nemusí správně plnit svoji biomechanickou funkci. O zmenšení či úplné eliminaci podpadků se asi není třeba zmiňovat, je obecně známým faktem jejich nevhodnost pro naše chodidla.
Zcela zásadní je uvědomit si, že patní ostruha je většinou důsledkem řady chyb v našem životním stylu. Obezita, výživa, nesprávný pohyb, nedostatečné rozcvičení, špatný sed v práci, přílišná míra stresu… Je dobré zajít za odborníkem (fyzioterapeut, ortoped, rehabilitační lékař), který Vám příčiny pomůže rozklíčovat a zapracovat na jejich odstranění. Jeden z legendárních českých rehabilitačních lékařů, slavný prof. Lewit, říkal (parafrázuji):
Ten, kdo léčí jen v místě bolesti, je ztracen. A to 100% platí i u ostruhy. Určitě je třeba ošetřit i bolestivé místo, ale hlavní příčina bude většinou někde jinde a pokud nás odborník důkladně nevyšetří, hrozí potom, že se nám tyto obtíže budou vracet.
Samostatnou kapitolou součástí našeho zdravého životního stylu by samozřejmě měla být snaha eliminovat špatný sed v práci, ve kterém většina lidí tráví velkou část dne. S patní ostruhou sed velmi úzce souvisí, jelikož od sedu se odvijí nastavení pánve, postavení kyčlí, kolen i samotných chodidel.
Dále se sedem jde většinou ruku v ruce ochablost břišních svalů a minimální aktivita hlubokého stabilizačního systému, který de facto podpírá naše obratle a vytváří pevné jádro našeho těla (core).
Židle Adaptic jsou unikátní svým výkyvným sedákem, který právě uvedené core udržuje aktivní a pomáhá nám i při sedavé práci zapojovat tyto tolik důležité svaly.
Studie provedená nedávno zjistila, že sezení na zdravotní židli s výkyvným sedákem může mít pozitivní vliv na posílení svalů hlubokého stabilizačního systému. Tento systém je zodpovědný za podporu našich obratlů a tvorbu pevného jádra těla. Výkyvný sedák židle Adaptic, umožňuje udržovat tyto důležité svaly aktivní, i při sedavé práci. Můžete si studii přečíst a zjistit, jak správná volba židle může mít skutečný vliv na váš zdravý životní styl.
Ano, chůze s patní ostruhou většinou bývá doprovázena bolestí. Typická je počáteční tzv. startovací ostrá bolest na začátku pohybu, po delším sezení, po vstaní z lůžka apod. Bolest se rovněž může objevit po delší statické zátěži nohou jako je dlouhý stoj.
Po přečtení výše uvedeného článku Vás moje odpověď asi nepřekvapí (a možná nepotěší), ale za zásadní opravdu považuji důkladnou diagnostiku od fyzioterapeuta, rehabilitačního lékaře či ortopeda. To se bohužel uspěchat nedá. Následovat by měla pohybová či fyzikální terapie + režimová opatření (úprava obuvi, dieta apod.). Pokud bolest bude přetrvávat, je třeba přistoupit k ráznějším opatřením jako je obstřik, rentgen či rázová vlna.
Ano, jako doplněk mi např. protizánětlivá či analgetická mast/krém mohou pomoci, ale ve většině případů je nutné terapii doplnit i o cvičení, příp. další fyzikální terapie (laser, ultrazvuk, rázová vlna…).
Určitě je tejp vhodným doplněním fyzioterapie. Dokáže poměrně výrazně odlehčit přetížené achilovce či plosce nohy, nicméně je třeba, aby jej aplikoval opravdu proškolený odborník.
Barefoot jsou skvělý počin a mohou sloužit jako prevence patní ostruhy, jen se osobně domnívám, že jsou spíše vhodné na procházky do přírody a nikoliv např. na běh po městském betonu. Za takové situace si myslím, že si paradoxně můžeme více uškodit, než profitovat. Noha dostává příliš velké otřesy a to se může projevit buďto bolestí chodidla, nebo např. kolen či kyčlí.
Pracuji jako fyzioterapeut a osobní trenér. Hlavní metodou, kterou využívám jak v nemocnici, tak ve fitness centru, je metoda DNS podle Prof. Koláře. Zároveň jsem certifikovaným terapeutem Vojtovy metody a PNF.
Další články