Mgr. Vojtěch Šenkýř
Pracuji jako fyzioterapeut a osobní trenér. Hlavní metodou, kterou využívám jak v nemocnici, tak ve fitness centru, je metoda DNS podle Prof. Koláře. Zároveň jsem certifikovaným terapeutem Vojtovy metody a PNF.
Další článkyPřihlásit se
Bolest ramene je jednou z nejčastějších obtíží našeho pohybového systému. Rameno má oproti jiným kloubům největší pohybovou variabilitu, což je zároveň výhoda, ale stran potenciálního přetížení/zranění i nevýhoda.
Obtíže spojené s ramenem nás mohou obtěžovat ve spánku, při sportu nebo např. při práci u počítače.
Diagnóz spojených s bolestí ramene je celá řada, v následujícím článku bych rád popsal a stran prevence a možných úlevových cviků přiblížil diagnózu impingement syndrom ramene.
Slovo IMPINGEMENT v překladu znamená dotek nebo náraz. Pojmenování vychází z představy zvýšeného kontaktu hlavice pažní kosti (humeru) a svalových úponů rotátorů ramene (tzv. rotátorové manžety) s kostěným výběžkem lopatky zvaným nadpažek (akromion). K tomuto nadměrnému kontaktu dochází za patologické situace vlivem snížení v subakromiálním prostoru, kde se pohyb těchto komponent odehrává.
Tento ,,útisk“ má celou škálu patofyziologických podkladů – od zánětu šlachy nebo prostor vystýlajících váčků (burz), přes zakrvácení v důsledku prasklin ve svalu, vytvoření kostěného výběžku. V těchto případech hovoříme o tzv. strukturální příčině. Pokud v důsledku narušené souhry svalů v oblasti ramene, krční páteře, hrudní páteře a tzv. středu těla, při které, zjednodušeně řečeno, jedna svalová partie pracuje málo a další jsou v důsledku toho přetíženy, hovoříme o tzv. funkční poruše. Pokud dlouhodobě neřešíme funkční příčinu, hrozí vznik poruchy strukturální.
Dále se dle příčin rozlišují dva hlavní typy impingementu – primární a sekundární.
Primární impingement je způsobený anatomickými abnormalitami (neideální tvar akromia, tzv. hákovitý akromion, kostní výrůstky – osteofyty – vznikající v důsledku degenerativních změn nebo narážení výrůstků vycházejících z akromioklavikulárního kloubu). U osob středního věku může být příčinou kalcifikující tendinitida, kdy v důsledku celkového zánětu dochází k ukládání hydroxyapatitu do šlach rotátorů, stav je klinicky podobný dně. Velmi častou příčinou jsou traumata, ke kterým dochází např. při pádu z kola.
Sekundární impingement vzniká v důsledku funkčních abnormalit, např. nestability ramenního kloubu, oslabení rotátorové manžety nebo při nesouladu pohybu ramena s lopatkou. Mezi hlavní příčiny patří přetížení ze sportu u házení či smečování, práce s pažemi nad hlavou. Další možností je nestabilita ramene, v důsledku níž se okolní šlachy přetíží ve snaze zastabilizovat uvolněný kloub.
Mohlo by se zdát, že impingement syndrom souvisí pouze s aktivním pohybem, kdy hrozí přetížení a následné obtíže.
Velký pozor bychom si však měli dávat rovněž na nadměrnou statickou zátěž např. při práci u počítače, kdy hrozí přetížení všech výše vyjmenovaných komponent. Tedy krční páteř, hrudní páteř, rameno a core.
Pokud x hodin denně sedíme s předsunem hlavy, dochází k přetížení krčních svalů. Zvýšené prohnutí v hrudní oblasti nám zase akcentuje vysunutí lopatek a přetížení svalů u páteře. Nadměrný přední posun ramen (protrakce) má vliv na zkrácení prsních svalů a neaktivní core působí na všechny výše uvedené části.
Další častou chybou při sedu může být asymetrická zátěž v podobě zapření se o jednu horní končetinu (to často ve vnitřní rotaci pažní kosti), což opět vede k nadměrné statické zátěži struktur v rameni.
Dynamický sedák židlí Adaptic při dodržování zásad správného sedu pomáhá s aktivací core a správným nastavením tělních segmentů. Díky tomu eliminujeme vznik přetížení i v oblasti ramen.
Zdravotní židle Adaptic jsou navrženy pro celodenní sezení a jsou vhodné jak pro kanceláře, tak pro domácí pracovny. Tyto židle se vyznačují adaptivním sedákem na pružině, který podporuje přirozenou pohyblivost pánve. To pomáhá aktivovat zádové, břišní a hluboké stabilizační svaly páteře, čímž se snižuje riziko chronických problémů se zády.
Židle Adaptic také získaly ocenění jako nejlepší zdravotní židle na trhu, a to díky jejich schopnosti předcházet vadnému držení těla, ulevovat od bolesti zad a uvolňovat ztuhlou krční páteř.
Léčbu je třeba zahájit komplexním vyšetřením a stanovením přesné diagnózy u odborníka- ortopeda či fyzioterapeuta. Každý člověk je jiný a stejně tak každý impingement syndrom bude trochu jiný, resp. z jiných příčin.
Pro inspiraci přikládám pár základních cviků, které si v rámci prevence či snaze o zmírnění obtíží můžete zacvičit a které se mi během praxe fyzioterapeuta a trenéra osvědčily.
Sedím rovně, horní končetiny mám buďto podél těla, nebo překříženě pod klíčními kostmi a pomalu vytočím hlavu do jedné strany, chvíli podržím – prodýchám a následně protáhnu do strany druhé.
Uchopím druhostranný loket, hlídám si, abych nezvedal ramena, loktem lehce zatlačím do ruky – chvíli držím a poté protáhnu.
Sedíme rovně na židli, ošetřovanou horní končetinu vnitřně vyrotuji za záda a opřu o židli, následně plně propnu loket, chvíli držím v kontrakci – prodýchám a povolím.
Sedíme rovně na židli, theraband přitahujeme dozadu a vracíme zpět, vnímáme svaly mezi lopatkami a napřímení hrudní + krční páteře.
Obdobný cvik jako předešlý, rozdíl je v tahu therabandu směrem k zemi a propínání loktů- a tím v aktivaci zadní strany paží (tricepsů) a kompenzaci přední strany paží (bicepsů); theraband oproti předchozímu cviku držíme nadhmatem.
Další obdobný cvik navazující na dva předchozí, při které ale pouze rotujeme předloktí zevně.
Rameno musí být stažené dolů, nikoliv u uší a drobným pohybem kroužíme míčkem po stěně, při čemž do něj lehce tlačíme a rovnoměrně tak aktivujeme svaly v okolí ramene.
Ležíme rovně na zádech, nebudeme se po celou dobu prohýbat v zádech, vnímáme mírný tlak ve středu těla a pomalu natahuji míček dozadu za hlavu a vracím zpět, resp. pro ztížení mohu nadlehčit jednu nohu a poté druhou; zcela zásadní je to, abychom po celou dobu ramena držela stažená dole a nevytahovali je nahoru k uším.
Masáž je jistě vhodným doplňkem komplexní terapie tohoto syndromu. Pomůže s uvolněním přetížených svalů ramene a krční páteře, zmírní psychický stres, ale pro dlouhodobý efekt je třeba začlenit vhodné cviky dle doporučení fyzioterapeuta.
Vždy záleží na důkladném vyšetření lékařem, zda uzná, že je v rameni výrazný zánět, který je vhodné obstřikem eliminovat, nebo zda budou stačit pohybová terapie a režimová opatření.
Moje odpověď bude podobná jako v problematice obstřiku – záleží na diagnostice lékaře/fyzioterapeuta. Ten je obdobně jako rázová vlna intenzivní a v ideálním případě je dle mého názoru je vhodnější nejprve využít přirozenější/mírnější metody léčby jako je pohybová terapie, měkké a mobilizační techniky – vše na základě důkladného vyšetření a identifikace místa, které nejvíce způsobuje obtíže (a to většinou není tam, kde to zrovna bolí…).
Kineziotejp dokáže svým tahem zmírnit napětí tkání nacházejících se pod ním, čímž se zlepší cévní zásobení daného segmentu. Rovněž je kineziotejp vhodný pro mechanické zpevnění dané oblasti, čímž nahradí dočasně narušenou svalovou nerovnováhu a pomůže s lepším vnímáním a eliminací bolesti.
Pracuji jako fyzioterapeut a osobní trenér. Hlavní metodou, kterou využívám jak v nemocnici, tak ve fitness centru, je metoda DNS podle Prof. Koláře. Zároveň jsem certifikovaným terapeutem Vojtovy metody a PNF.
Další články